Revitalizace okolí budovy
Při převodu budovy z rušených okresních úřadů do majetku ČVUT, získala univerzita kromě samotné budovy i přilehlé pozemky. Dostali jsme tak možnost určovat podobu a účel tohoto prostranství, což s sebou nese velký závazek směrem k veřejnosti, ale také nemalé náklady na údržbu a obnovu. Protože žádná veřejná vysoká škola nedostává z MŠMT peníze na údržbu a revitalizaci veřejných ploch, musíme prostředky na tyto činnosti shánět jinde, např. v podobě darů, dotací nebo výdělků z doplňkové činnost. Z toho důvodu nelze všechny zamýšlené změny provést hned a v plném rozsahu. A co vlastně tedy kolem budovy chystáme?
Úprava chodníků a zeleně
Prostor svým uspořádáním a kvalitou stávajících vegetačních prvků neodpovídal (funkčně ani esteticky) požadavkům na městskou zeleň. Keře před zadním vchodem byly navíc často využívány jako veřejné WC a hromadily se zde odpadky. Proto si v roce 2019 ČVUT nechalo zpracovat ideovou studii "Návrh úpravy zeleně v okolí budovy ČVUT". Tato studie připravila podklady pro novou podobu zeleně v ulici Pohraniční. Nelehkého úkolu vtisknout tomuto prostoru novou podobu se ujala Ing. Veronika Hóřáková pod vedením tehdejšího městského architekta Ing. arch. Ondřeje Beneše, Ph.D. Hlavní myšlenkou ideové studie je optické oddělení historické zástavby kolem děčínského zámku od novodobé budovy ČVUT. Přestárlé keře kromě nevýhod uvedených výše neposkytovaly chodcům stín, navíc působily jako bariéra kolem budovy. Po dokončení se zelená hmota z úrovně očí přenese do výšky, otevře tak chodcům pohledově celý prostor a vytvoří v létě tolik potřebný stín.
Vykácení keřů podléhalo povolení Odboru životního prostředí, který k tomuto kroku vydal povolení v březnu 2020. Situace kolem epidemie na jaře toho roku způsobila, že jsme nestihli provést kácení v době vegetačního klidu a celá realizace se tak posunula.
Jak se rodila idea nové podoby, jak by mohla vypadat konečná podoba po úpravách, ale také zmíněný nepořádek si můžete prohlédnout na fotografiích.
Výsadba stromů
Jako další etapa úpravy zeleně následovala výsadba stromů. Povolení ke kácení původních keřů nařídilo jako náhradní výsadbu 8 ks stromů. My jsme jich vysázeli rovnou 25 a to 16 lip a 9 okrasných jabloní. Výsadba stromů byla podpořena Státním fondem životního prostředí České republiky. Více o projektu se můžete dočíst na webu sazimebudoucnost.cz. Do výsadby se zapojili studenti i zaměstnanci ČVUT. Již v létě studenti Fakulty dopravní využili praktického cvičení a provedli vytyčení míst pro sadbu. Na podzim pak studenti Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské spolu se zaměstnanci vysadili celkem 25 stromů (16 lip a 9 okrasných jabloní) podle připraveného projektu.
Artefakt
Během zrodu návrhů na podobu okolí po revitalizaci jsme dostali nečekanou nabídku umístit na našem pozemku skleněnou plastiku světově uznávaného autora prof. Mariana Karla, jehož díla naleznete např. v Japonsku či Španělsku a své skleněné plastiky vystavuje po celém světě. Artefakt je součástí velkého projektu CAAS, který byl finančně podpořen EU. V rozpočtu byla vyhrazena kapitola na podporu umění a díky tomu se zrodila spolupráce tří fakult ČVUT - Fakulty architektury, Fakulty elektrotechnické a Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské.
Interference
Interference je základním pojmem vlnové fyziky a optiky, který popisuje chování vln při setkání dvou nebo více zdrojů. V umění se interference používá jako zdroj inspirace pro tvorbu abstraktních děl, která odrážejí vlnovou povahu světla nebo zvuku. Umělci používají různé techniky, například překrývání vrstev, použití průhledných materiálů nebo různých textur, aby vytvořili efekty, které připomínají konstruktivní nebo destruktivní vlnovou interferenci. Více o tomto jevu zjistíte např. na Wikipedii
Inspirací pro vytvoření sochy nebo artefaktu je dialog mezi umělci a vědci a komunikace v rámci řady workshopů. Design sochy se pohybuje na pomezí abstraktní a konkrétní reprezentace a snaží se předat zážitek z částicové fyziky pozorovatelům z širšího publika. Centrálním tématem projektu (skleněné, multimediální sochy) je fyzikální jev interference. Skleněná socha dostala název Tabula rasa.
Artefakt byl původně navržen do kampusu ČVUT v Praze. Bohužel se nepodařilo získat svolení majitele pozemku (městská část Prahy) a tak se nabízela možnost umístit artefakt v Děčíně, kde Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská působí už od roku 1995. Původní podoba artefaktu byla úplně jiná, složená ze dvou zalomených skel. Bohužel výrobu a instalaci znemožnila epidemie covidu. Následné zvyšování cen materiálů a energií způsobilo, že se podoba artefaktu musela zjednodušit, aby byl za předem určené prostředky realizovatelný.
O umístění a orientaci artefaktu se postaral sám autor ve spolupráci s architektem Ondřejem Benešem. Došlo tak k mírné úpravě návrhu úpravy okolní zeleně, který jsme tou dobou už měli zpracovaný. Zároveň s tím ale bylo zřejmé, že musí dojít nejen k revitalizaci zeleně, ale i okolních zpevněných ploch, aby byla socha umístěna v důstojném prostředí. Tato revitalizace je nutná i vzhledem k současnému stavu povrchů a muselo by k ní časem dojít v každém případě. Umístění artefaktu však toto rozhodnutí uspíšilo.
Revitalizace zpevněných ploch
připravujeme....
